Často počúvame, či čítame o ľuďoch, ktorým ich netradičné myslenie a konanie v živote pomohlo k úspechom. Celý to tajomstvo spočíva v tom, že robia veci inak - ako drvivá vetšina statných. V tejto časti blog článku sa budeme zaoberať tým, aké myslenie a konanie je nutné k tomu, aby bol človek vo svojom živote úspešný a plnohodnotný (platí univerzálne - pre akúkoľvek oblasť)...:
Vnímání chyb
Úspěšní berou chyby jako něco přirozeného. Neberou je jako negativní věc, protože se z nich mnohdy naučí nové, prospěšné, znalosti. Berou si z nich ponaučení pro příští obdobné situace. Člověk není neomylný a občas se stane, že nějakou tu chybu udělá. Měl by se spíše zajímat o to, aby danou chybu v budoucnosti opět nezopakoval.
Úspěšní lidé dokáží přiznávat chyby, kterých se dopustili. Pokud se jim nedaří, snaží se najít důvod svého nezdaru napřed přímo u sebe. Neobviňují své okolí, které za nic nemůže, jen aby měli na koho svést vinu a ulevili si tak. Dokáží se chybám postavit čelem a přebírají veškeré následky za své chování a aktivity.
Aktivita
G. B. Shaw řekl: "Lidé neustále za svůj stav viní okolnosti. Ti, kdo v tomto světě něco dokáží, si vyhledávají okolnosti, jaké potřebují, a když nenajdou, tak si je vytvoří."
Ano, je to tak. Místo aby se lidé věnovali tomu, jak rozvíjet svoji osobnost a hledat nové životní cesty, řada z nich si jen stěžuje na své okolí. Stěžují si na práci, na kolegy, na nedostatek volného času a na další desítky věcí každodenního života. Úspěšní lidé jsou aktivní. Pokud se jim něco nelíbí, snaží se to nějakým způsobem napravit. Nebojí se udělat ani radikálnější změnu, pokud předpokládají, že se díky ní jejich situace zlepší. Takoví lidé se pídí po tom, jak lépe dosáhnout svých cílů. Samotná aktivita ale nestačí. Pokud je ovšem kombinovaná s efektivní prací je klíčová pro dosažení úspěchu.
Změny
Úspěšní lidé chápou, že změny jsou nevyhnutelnou a mnohdy rovněž neočekávanou či nevítanou součástí života každého z nás. Změny na nás působí tak, že se nás snaží vytlačit již ze zaběhlých kolejí. To způsobuje růst nejistoty a u velkého počtu lidí i silný strach před „neznámem“. Změnami jsme nuceni k tomu, abychom se jim přizpůsobovali. Aktivním lidem se tento fakt nejeví jako problém a dobře se s ním vyrovnávají. Změnu považují za nedílnou součást svého života. Změny berou jako výzvu a příležitost, ne jako něco negativního. Na změnách si mohou vyzkoušet, co zvládnou.
Využívání příležitostí
Každý má kolem sebe plno příležitostí k tomu, aby se mohl uplatnit a být v něčem dobrý. Jenže málokdo tyto příležitosti vnímá a nebo v nich příležitosti nevidí. Ano, chce to sice určitý cit. Ale tento cit se dá vycvičit. Chce to o věcech přemýšlet. Je to něco takového, jako když se lidově řekne, že „za vším vidí peníze“. Například někdo je schopen pozorovat předměty okolo sebe v tom smyslu, že vnímá, jak je nejlépe zpeněžit – vyrobit, prodat, pronajmout atd.. Podle mého názoru není v životě o příležitosti různých druhů nouze a vymlouvat se na to, že někdo vůbec žádné nevidí. Úspěšní lidé jsou charakterističtí tím, že se snaží využívat různých příležitostí, které mohou vést k jejich cíli. Žádnými neopovrhují, i když si ve finále zvolí jen některé z nich.
Soustředění
Když člověk objeví nějakou tu, dle něho „vhodnou“ příležitost, měl by se jí držet. Zvláště, pokud mu připadá hodně atraktivní. Měl by se do ní vložit a věnovat se jí. Nemá smysl soustředit se na větší počet rozdílných aktivit. Není možné být ve všem dobrý. Fotbalisté nehrají stejně dobře hokej jako hokejisté, stejně tak i naopak. I když má každý z nich dobrou formu a jsou trénovaní, tak ale každý je zaměřený na něco jiného. Je to stejné jako když jdete do školy za účelem studovat. Ke studiu uvažujete navíc ještě nějakou formu práce. Pak si musíte uvědomit, na co se vlastně chceme soustředit. Pokud práce souvisí s předmětem výuky na školách, není to takový problém. Nicméně mi dá jistě řada z vás za pravdu, že maximálně se soustředit na obě aktivity nedá, zvláště když budete v práci trávit nějaký ten čas každý den. Možná stačí ke zkoušce to, co se narychlo naučíte, ale nemusíte pochopit hlubší souvislosti. Pak můžete mít pocit, že vám škola nic nedala. Nebo naopak vám může škola blokovat práci a brání vám tak v lepších pracovních výsledcích. Myslím si, že to je právě ta otázka soustředění se na určitou věc.
Odvaha
Odvaha se pojí s pojmem nevzdávat se. Kdo se nevzdává a jde za svými cíli, přesto, že se mu třeba zrovna nedaří, má odvahu. Pokud soustředíme svojí pozornost k vybranému objektu zájmu, klíčovým činitelem úspěchu je určitě schopnost nevzdávat se – dotáhnout svoji práci až do konce. Hodně podnikatelů, kteří jsou dnes slavní, prodělalo určité pády a bankroty. Důležité pro ně ale bylo to, aby se dokázali po neúspěchu oklepat, vstát a jít zase dál za svým cílem. Někdy se bohužel stane, že se člověk dostane na dosah svému cíli, když tu najednou se objeví problém. Ten problém mu podlomí kolena a když se vzdá, tak bohužel se své cílové stanice nedočká. I když je třeba již velmi blízko, nedosáhne jí. Když má člověk sílu na to, aby se nevzdával, cítí, že se na sebe může spolehnout.
Spoléhání se na sebe
Je důležité dokázat se na sebe spolehnout na své dovednosti, schopnosti, znalosti. Získáte tím důvěru v to, co děláte a nebudete mít obavy ze selhání. Lidé tvrdí, že jediný člověk, na kterého se můžete stoprocentně spolehnout, jste vy sami. S tímto tvrzením v podstatě souhlasím, i když je tu jedno ale. Myslím si, že se člověk může spolehnout sám na sebe v tom smyslu, že přesně ví, co od sebe může očekávat. To je ovšem hodně závislé na sebepoznání. Když se dotyčný dobře zná, ví jak se bude v daných situacích chovat a jak na něj bude určitá situace působit. To je neocenitelné. U druhého člověka si nikdy nemůžete být jisti, jak bude danou situaci vnímat, jaké reakce to z jeho strany vyvolá, i když mu jako příteli věřit můžeme.
Sebekázeň
Sebekázeň je také velmi důležitým faktorem ovlivňujícím náš život. Člověk se musí dokázat ovládat a plnit stanovené úkoly. Pokud by to nedokázal, nemůže dosáhnout úspěchu. Proč? Protože se nebude soustředit na to podstatné a jeho pozornost se bude rozptylovat, což je neefektivní. Úspěšný člověk je schopen zadat si úkoly, které dokáže plnit a také je plní. Chce to určitou dávku osobní disciplíny. Mohlo by se to zdát jako jednoduché, ale pokud se zamyslíme nad tím, jak si v otázce sebekázně stojíme, řekl bych, že většinou to není žádná sláva. Co taková novoroční předsevzetí? Dokážete je naplňovat? Dokážete si říci, že vaše právě zapálená cigareta je tou poslední, kterou kdy vykouříte? Dodržíte to? Sebekázeň je hlavně o vůli. Vůle nám pomůže v tom, abychom stanovené úkoly či předsevzetí dokázali dodržovat. Hra na klavír vyžaduje týdně mnoho hodin tréninku. Trénujeme-li poctivě a pokud vytrváme, je hodně pravděpodobné, že budeme hrát velmi dobře. Jestliže ale budeme trénink odbývat a nebo ho dokonce budeme vynechávat, pak nemůžeme očekávat, že bude naše zlepšení takové, aby stálo za tu námahu, kterou jsme do aktivity již vložili. Stejné je to u sportovců. V mládí přilnou k určitému sportu a aktivně ho dělají, až se jim z něho stává i zdroj příjmů a jsou na něm vlastně existenčně závislí. Pokud takový člověk na sobě nebude dále pracovat a poctivě trénovat, zahodí i to, co zatím dokázal. Nedostatek sebekázně ho tak může dostat až do existenčních problémů.
Radost z boje
"Podstata hry není ve vítězství, ale ve hře samotné." Jack London Jak již bylo zmíněno v definici úspěšného člověka na začátku - základem je, aby dotyčného bavila právě ta činnost, ve které vidí své poslání. Hokejisté dělají sport hlavně pro to, že je to baví. Baví je střílet branky, tvořit jednu kličku za druhou a během hry ze sebe vydat maximum. Myslím že není dobré věřit tomu, že existuje nějaký úspěšný sportovec, kterého vykonávaný sport nebaví. Podobně je to i u jiných profesí. Úspěšní softwaroví testeři vyhledávají chyby v programech se stejným nadšením jako hacker nabourávající se do vnitřní sítě Pentagonu. Jednoduše mají svoji „práci“ rádi a vzbuzuje v nich nadšení. Pokud něco člověk dělá opravdu s nadšením a radostí, jde mu vše mnohem lépe. Nemusí se přemlouvat k tomu, aby něco udělal a prostě to udělá. A ještě jako bonus se bude cítit dobře. Radost z boje je podle mého názoru něco, co se nedá naučit. Buď vás určitá věc chytne, a nebo vás nechá chladnými.... .